První Outcast před čtvrtstoletím položil základy moderním akčním adventurám v otevřeném světě. Všechny ty Horizony, Tsushimy, Zeldy a Assassini by v genealogickém výzkumu vypátraly své kořeny právě v tomto stařičkém open worldu. Jeho přímé pokračováníOutcast: A New Beginning se příjemně vrací do oněch jednodušších časů. Dokáže vás zabavit na hodiny plněním docela standardních aktivit v krásných mimozemských kulisách, které si nezadají s Avatarem od Jamese Camerona.
Avatar trochu jinak
Planeta Adelpha je domovem tříprstých humanoidů Talanů a zároveňpod svým povrchem skrývá kvantový minerál Helidium – nerost s obrovským energetickým potenciálem. To samozřejmě hamižné lidstvo nemůže nechat chladným. Invazní vojska rozorávají planetu a v nevybíravém kolonizačním záboru moc neřeší, jak se bude dařit domorodým Talanůmči kolik jich při obraně planety a způsobu života zahyne.
Vidle do plánů vlastnímu živočišnému druhu hází Cutter Slade, bývalý voják speciálních jednotek, který hledá cestu z planety domů k rodině, a jen tak mimochodem zápolí o záchranu Adelphy a jejích svérázných obyvatel. Mezi malebnými velehorami, vyprahlými pouštěmi a cizokrajnými džunglemi na vás čekají desítky úkolů pro talanské vesnice, základny k osvobození a parkourové zkoušky. Čili v roce 2024 nic objevného. Na druhou stranu dostanete desítky hodin nenáročné a bezmyšlenkovité zábavy, doplněné o příjemný arkádový souboják a svižný systém cestování i zdolávání překážek.
zdroj:Appeal
Ne, opravdu. Outcast: A New Beginningnepřináší do formulky otevřených světů nic nového. Je ale skvěle kompaktní, pěkně se na něj dívá (a ještě lépe poslouchá) a nenuceně vás dokáže na dlouho připoutat k obrazovce bez toho, aby vyzobávání mapy poseté úkoly a body zájmu vyčerpávalo. Každému, kdo s radostí kompletuje podobné hry, udělá nový Outcast zkrátka radost.
Krásný celek, ošklivé detaily
Částečně se vám Adelphu nebude chtít opustit díky nádhernému designu. Jasně, jako celek hra po grafické stránce připomíná spíše tituly z minulé dekády. Pořád ale dokáže nápaditěztvárněnou mimozemskou flórou a faunou vyrazit dech. Skvěle vertikálně členité vesničky a pohoří střídají rozlehlé pláně, zelené kopce a rozpálené duny. A jen čekají, než se jimi proženete se svým raketovým batohem.
zdroj: Foto: THQ Nordic
Cutter má totiž k dispozici jetpack, který mu nejen umožňuje dlouhé výskoky, ale také plachtění nebo, s krkolomnou rychlostí „na Supermana“, i létání těsně nad zemí. Díky tomu je pohyb po Adelphě parádně svižný. Krásně zpracované osobité osady, které zahrnují města vytesaná do skály i severskou usedlost na úpatí hory, ale bohužel nezakryjí technické nedostatky: otravné doskakování objektů a toporné animace hlavního hrdiny.
U animací to jde dokonce tak daleko, že Slade má problém s nakloněnými rovinami. Při běhu do kopce nebo schodů se postava zacyklí ve zvláštně zpomaleném pohybu a vypadá jako první projekt prváka v Blenderu. To samé platí pro obličejové animace a mimiku, což je nepříjemné hlavně proto, že Outcast je hodně ukecaná hra... a mnohdy bych si přál, aby z neumněrozpohybovaných rtů raději nic nevycházelo.
Lingua Adelpha
Zatímco příběh je, stejně jako zbytek hry, poměrně naivní, přímočaré, ale zábavné sci-fi, scénář má jeden obrovský nedostatek. Psavci z Appeal si dali tu „práci“ vymyslet jazyk mimozemských Talanů. Během rozhovorů tak na vás budou horem dolem létat smyšlené neologismy, dokonce si v dialozích můžete otevřít i kontextuální slovníček, ale každé druhé slovo je tak na sílu a samoúčelně naroubované do větných skladeb, že jsem se drtivou většinu času jen ošíval trapností nad naivní snahou o nějakou xenolingvistiku.
Pominu fakt, že takhle se jazyk prostě nevyvíjí. Na cizí planetě nebudete mít úplně odlišnou jazykovou skupinu, ovšem s totožnou gramatikou a pár vlastními slovy. Navíc hlavní hrdina talanštině díky šikovné berličce scenáristů rozumí. Neexistuje tedy jediný důvod, proč by měly být věty proložené hloupou hatmatilkou.I kvůli zapojení glosáře a záznamů v deníku to spíše vypadá, že Outcast: A New Beginning měl mít nějaký systém postupného učení se řeči, ale nakonec z něj sešlo.
zdroj:Appeal
Čekají na vás takové lingvistické perly, kdy se bohům místo Gods říká Yods, šamany označujeme jako shamaz, Talanům můžete prodávat gork, abyste vydělali zorkins a nakoupili za ně třeba boota. Rozumíme si?
Přitom úkoly se zajímavě proplétají. Stejně jako v úplně prvním Outcastu můžete plnit zadání jednotlivých vesnic, jak je vám libo a na jakou scenérii máte zrovna náladu. I ten příběh je docela fajn sci-fi, které dokáže připravit zajímavé zvraty a občas řeší překvapivě hluboká témata ze Sladeovy minulosti. Jen holt pojivo, kterým to držícelé pohromadě, je trochu nonsens.
Skvělá akce
Když zrovna nebudete protáčet oči v sloup u rozhovorů nebo brázdit povrch Adelphy, čeká na vás příjemná arkádová akce. Přestřelky skvěle kombinují mobilitu hlavní postavy, svižné a přesné zásahy z pistole i kontrování zapínáním obranného štítu, který vás dočasně ochrání před laserovými projektily nepřátel.
Z každého poraženého protivníka s výborným zadostiučiněním vypadnou krystaly munice a zkušeností, dobývání základen nebo ničení nakažených hnízd adelphské fauny navíc nikdy netrvá tak dlouho, aby se stalo otravným. Výborná je i práce s arzenálem, respektive modulátory zbraní, protože disponujete pouze dvěma – pistolí a puškou. Každý má ale volné sloty na upravitelné součásti, které zásadním způsobem mění, jak se zbraně chovají a je zábava s nimi experimentovat a zkoušet různé kombinace.
zdroj: THQ Nordic
Najdete tu všechno možné, od rychlopalného modulu přes vrhače min, ochlazovače pro delší dávky, výstřel více projektilů zároveň, naváděné střely až třeba povýbušnou munici. Vtip je v tom, že jich do zbraně můžete nacpat hned několik, a tak zkombinovat jejich efekty. Udělat si třeba křížence mezi samopalem a brokovnicí, který má zároveň naváděné střely. Nebo minomet, který vrhá pomalé, ale silné granáty s elektrizujícím polem. A i když se nepřátelé mají tendenci zasekávat o geometrii nebo se vám otravně spawnovat v už vyčištěných oblastech, každá přestřelka je skvělé odreagování od příběhových misí nebo parkourových překážkových drah na čas.
Zpátky k základům
Sečteno a podtrženo je Outcast: A New Beginning příjemný návrat ke kořenům akčníchadventur v otevřeném světě, u kterého jsem se bavil, a i přes některé frustrující momenty nelituju jediné minuty. Není to vysokorozpočtovátříáčková hra, která vás na první dobrou ohromí, ale milé a naivní sci-fi, jemuž nelze upřít jistou upřímnost.
Je spousta důvodů, proč je Outcast: A New Beginning skvělou hrou. Má krásný mimozemský světs fantastickým orchestrálním soundtrackem a výbornou akcí. Ale stejnou měrou je toho hodně, co vám bude lézt na nervy- od nekvalitního zpracování některých prvků přes nepřesvědčivý scénář až po celkově zastaralý koncept otevřeného světa. I tak Outcastprostě a jednoduše patří mezi ty dobré „sedmičkové“ hry, do kterých stojí za to se ponořit třeba v nějakém období herního sucha.